Historie projektu
V úzké spolupráci Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., a Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. byl mezi lety 2004 a 2015 vytvořen souhrnný indikátor subjektivně vnímané kvality pracovního života (KPŽ; Subjective Quality of Working Life, SQWLi). Cílem bylo dlouhodobé získávání jednoduché, srozumitelné a souhrnné informace o KPŽ a jejím vývoji, založené na kvalitních teoretických a empirických podkladech.
Sestavený výzkumný nástroj byl představen v podobě standardizované sady položek pro dotazníková šetření, z jejichž výsledků je možné spočítat jednoduchý souhrnný index, a která také umožní s co nejmenším počtem číselných údajů regionální, odvětvové, časové a další srovnávání. SQWLi byl posléze využit v rámci národně reprezentativních průzkumů v České republice ke sledování vývoje kvality pracovního života v čase, a také k detailní analýze činitelů KPŽ z pohledu různých částí pracovní populace (např. dle pohlaví nebo věku).

Indikátor SQWLi
Dotazník SQWLi obsahuje dva základní bloky otázek: identifikační otázky a otázky výzkumného nástroje SQWLi. Identifikační otázky jsou základní informace o respondentech, které jsou potřeba k podrobnějším analýzám podskupin, například mužů a žen nebo zaměstnanců v různých odvětvích.
Výzkumný nástroj SQWLi zahrnuje dvě dimenze subjektivně vnímané kvality pracovního života: důležitost a hodnocení. Obsahem každé z nich je sada týchž osmnácti aspektů utříděných do šesti klíčových domén: odměňování, čas, vztahy, seberealizace, podmínky, jistota.
Z odpovědí respondentů je možné vypočítat souhrnné indexy důležitosti a hodnocení pro šest obecnějších domén pracovního života a také celkové souhrnné indexy důležitosti a hodnocení pro všechny aspekty dohromady.

Metoda dotazování
Kvalita pracovního života v ČR je dlouhodobě měřena pomocí indexu SQWLi v dotazníkových šetřeních s kvótním nebo pravděpodobnostním výběrem. Výzkum se zaměřuje na pracovní život ekonomicky aktivní populace. Podrobnosti o výběru respondentů a zveřejněném souboru se mohou mezi jednotlivými vlnami lišit; uvádíme je v poznámkách k datům. Spolehlivost výsledku pro vybranou skupinu závisí také na jejím počtu respondentů, způsobu výběru a použitých vahách. Samotná velikost celého vzorku ji nezaručuje.
V roce 2020 došlo v důsledku pandemie covid-19 k omezení osobního styku a z toho důvodu k přechodu k online formě dotazování. Tato změna však neměla významný dopad na kvalitu nebo srovnatelnost dat. Jak ukázal nedávný výzkum jednoho z členů projektového týmu (Vinopal, 2019), osobní i online forma dotazníkového šetření na populačně reprezentativním vzorku dotazovaných vedou ke srovnatelným výsledkům.
Faktory ovlivňující kvalitu pracovního života, mimo těch zmíněných v rámci indexu SQWLi, zahrnují i kontrolu nad formou a obsahem práce, politiku personálního oddělení, resp. všeobecný náhled na pracovníky vrcholovým vedením firmy ve smyslu např. dostatečného školení pro vykonávání práce, širší vztahy a vlivy na úrovni sektorů ekonomiky, společenskou odpovědnost organizace, produktivitu práce a také stres (nejen v práci), fyzické a psychické zdraví. V roce 2020 byl proto dotazník pro reprezentativní měření kvality pracovního života rozšířen o následující oblasti:
- Fyzické zdraví (např. muskuloskeletální problémy)
- Psychické zdraví (např. riziko deprese, finanční situace)
- Životní styl (např. fyzická aktivita, dostatek spánku)
- Personální faktory (např. problémy v domácnosti)
- Pracoviště a styl práce (např. vztah s manažerem a kolegy, problémy na pracovišti)
- Ekonomické a společenské faktory (např. produktivita práce)
Výzkum kvality pracovního života a navazující projekty
- Kvalita pracovního života: Pracovní pohoda (2023 až 2027): současný projekt RILSA, podpořený MPSV, a jeho zveřejněné výstupy.
- Kvalita pracovního života 2020: souhrnná výzkumná zpráva (PDF).
- Šetření Kvalita pracovního života 2018: základní údaje a shrnutí výsledků.
- Kvalita pracovního života a pracovní podmínky žen: informace a výstupy projektu řešeného v letech 2018 až 2020.
Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i., který se podílel na starších projektech, se od 1. ledna 2025 sloučil s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (RILSA). Institucionální historie.
Nejnovější články
Článek
Mikropřestávky během pracovního dne: malý návyk proti únavě, stresu a chybám
Když se mluví o odpočinku v práci, často si představíme hlavně polední pauzu nebo delší přestávku mezi směnami. Jenže …
Článek
Celoživotní učení jako investice do budoucnosti zaměstnance i zaměstnavatele
V době, kdy se technologie mění rychleji než dříve, je umění učit se čím dál více kritickou kompetencí. Pro zaměstnance to …
Článek
Flexibilita práce: Výhody a výzvy
Sociální požadavky, konkurence jiných firem, digitalizace, zvyšující se dynamika každodenního života a další faktory vytvářejí v …