Historie projektu

V úzké spolupráci Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., a Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i. byl mezi lety 2004 a 2015 vytvořen souhrnný indikátor subjektivně vnímané kvality pracovního života (KPŽ; Subjective Quality of Working Life, SQWLi). Cílem bylo dlouhodobé získávání jednoduché, srozumitelné a souhrnné informace o KPŽ a jejím vývoj, založené na kvalitních teoretických a empirických podkladech.

Sestavený výzkumný nástroj byl představen v podobě standardizované sady položek pro dotazníková šetření, z jejichž výsledků je možné spočítat jednoduchý souhrnný index, a která také umožní s co nejmenším počtem číselných údajů regionální, odvětvové, časové a další srovnávání. SQWLi byl posléze využit v rámci národně reprezentativních průzkumů v České republice ke sledování vývoje kvality pracovního života v čase, a také k detailní analýze činitelů KPŽ z pohledu různých částí pracovní populace (např. dle pohlaví nebo věku).

O projektu

Indikátor SQWLi

Dotazník SQWLi obsahuje dva základní bloky otázek: identifikační otázky a otázky výzkumného nástroje SQWLi. Identifikační otázky jsou základní informace o respondentech, které jsou potřeba k podrobnějším analýzám podskupin, například mužů a žen nebo zaměstnanců v různých odvětvích.

Výzkumný nástroj SQWLi zahrnuje dvě dimenze subjektivně vnímané kvality pracovního života: důležitosthodnocení. Obsahem každé z nich je sada týchž osmnácti aspektů utříděných do šesti klíčových domén: odměňování, čas, vztahy, seberealizace, podmínky, jistota.

Z odpovědí respondentů je možné vypočítat souhrnné indexy důležitosti a hodnocení pro šest obecnějších domén pracovního života a také celkové souhrnné indexy důležitosti a hodnocení pro všechny aspekty dohromady.

Více o indikátoru SQWLi

SQWLi

Metoda dotazování

Kvalita pracovního života v ČR je dlouhodobě měřena pomocí indexu SQWLi v rámci reprezentativních šetření s kvótním nebo pravděpodobnostním výběrem dotazovaných, kde základním souborem pro výběr jsou všichni ekonomicky aktivní obyvatelé ČR ve věku 18 a více let. Pro zaručení spolehlivosti na úrovni základních variant sledovaných znaků (např. pro jednotlivé věkové a vzdělanostní skupiny, regiony ČR, pozice nebo odvětví zaměstnání) bývá dotazováno minimálně 1 000 respondentů.

V roce 2020 došlo v důsledku pandemie covid-19 k omezení osobního styku a z toho důvodu k přechodu k online formě dotazování. Tato změna však neměla významný dopad na kvalitu nebo srovnatelnost dat. Jak ukázal nedávný výzkum jednoho z členů projektového týmu (Vinopal, 2019), osobní i online forma dotazníkového šetření na populačně reprezentativním vzorku dotazovaných vedou ke srovnatelným výsledkům.

Faktory ovlivňující kvalitu pracovního života, mimo těch zmíněných v rámci indexu SQWLi, zahrnují i kontrolu nad formou a obsahem práce, politiku personálního oddělení, resp. všeobecný náhled na pracovníky vrcholovým vedením firmy ve smyslu např. dostatečného školení pro vykonávání práce, širší vztahy a vlivy na úrovni sektorů ekonomiky, společenskou odpovědnost organizace, produktivitu práce a také stres (nejen v práci), fyzické a psychické zdraví. V roce 2020 byl proto dotazník pro reprezentativní měření kvality pracovního života rozšířen o následující oblasti:

  • Fyzické zdraví (např. muskuloskeletální problémy)
  • Psychické zdraví (např. riziko deprese, finanční situace)
  • Životní styl (např. fyzická aktivita, dostatek spánku)
  • Personální faktory (např. problémy v domácnosti)
  • Pracoviště a styl práce (např. vztah s manažerem a kolegy, problémy na pracovišti)
  • Ekonomické a společenské faktory (např. produktivita práce)

 


Nejnovější články

Význam emoční inteligence v pracovním prostředí

Emoční inteligence (EI) je klíčovým prvkem, který může výrazně ovlivnit kvalitu pracovního života. Tento článek se zaměřuje na důležitost…

Zlepšování pracovních podmínek žen

Rovnost pohlaví na pracovišti je klíčová pro vytvoření spravedlivé a inkluzivní pracovní kultury. Ženy dlouhodobě čelí specifickým…

Dopady covid-19 na kvalitu pracovního života v ČR

Pandemie covid-19 zapříčinila ztrátu zaměstnání, pokles příjmu a všeobecně vyšší pracovní nejistotu pro výraznou část pracujících lidí v…