Statistiky o pracovním životě (2018)

Zjistěte, jaká byla práce v ČR na základě reprezentativního šetření kvality pracovního života z roku 2018. Další informace jsou k dispozici v recenzovaných článcích v Časopise výzkumu a aplikací v profesionální bezpečnosti (JOSRA).

Další články ze série Kvalita pracovního života 2018

Průměrné hodnoty hodnocení a důležitosti jednotlivých aspektů kvality pracovního života jsou pak k dipozici v datové sekci tohoto webu.

Přehled statistik

Následující údaje jsou platné pro zaměstnance a OSVČ napříč všemi typy a formami zaměstnání, pracovní senioritou apod., zahrnují proto i práci na směny, zkrácené pracovní úvazky a jiné.

  • Jako více či méně dobrou svoji práci v hlavním zaměstnání označilo 82 % dotázaných, jako více či méně špatnou ji vnímalo 8 %.
  • Nejdůležitějšími aspekty práce byly ty, jež souvisely s základní sociálněekonomickou funkcí, tedy se zajištěním stabilní obživy pro sebe a domácnost: výše výdělku a spravedlivé odměňování.
  • Práce byla vnímána jako spíše psychicky než fyzicky náročná, s převažujícím vyšší pracovním tempem a pestrostí a různorodostí, spíše než jednotvárností a monotónností.
  • 86 % ekonomicky aktivních působilo v nějakém zaměstnaneckém poměru, 3 % mělo více než jeden zaměstnanecký poměr.
  • 18 % ekonomicky aktivních mělo alespoň jednu samostatně výdělečnou aktivitu.
  • Zaměstnání se samostatně výdělečnou aktivitou propojovalo 4 % ekonomicky aktivních, 14 % mělo pouze samostatnou činnost a 83 % vyvíjelo ekonomickou aktivitu pouze v zaměstnaneckém poměru.
  • Týdenní pracovní doba všech ekonomicky aktivních bez ohledu na to, zda šlo o zaměstnance či o samostatně činné, činila 43,5 hodin a průměrná cesta do a z práce trvala necelých 44 minut pro ty, kdo do práce dojížděli a nepracovali přímo z domova (2,8 % všech).
  • 81 % ekonomicky aktivních obyvatel alespoň někdy pracovalo přesčas, 54 % pak alespoň jednou týdně.
  • 64 % respondentů uvedlo, že nepracovali v noci, naopak 26 % tak činilo alespoň jednou za týden.
  • 44 % nemuselo být k dispozici zaměstnavateli nebo zákazníkům mimo pracovní dobu, naopak 32 % alespoň jednou týdně.
  • 53 % dotazovaných nemělo možnost upravit si vlastní pracovní dobu podle svých osobních potřeb, naopak 25 % mohlo alespoň jednou týdně.
  • Práce v sobotu byla častější než práce v neděli: 35 % pracovalo v neděli alespoň jednou měsíčně nebo častěji, zatímco v sobotu to bylo 50 %.
  • 63 % ekonomicky aktivních někdy muselo na poslední chvíli měnit své osobní plány kvůli nenadálým pracovním záležitostem, pro necelou třetinu to bylo alespoň jednou za měsíc.
  • 79 % si nikdy nebralo volno bez předchozího oznámení.
  • Čtvrtina ekonomicky aktivních ve svém hlavním zaměstnání využívala flexibilní pracovní dobu, 14% mělo volnou pracovní dobu.
  • 12 % mohlo pracovat z domova a 6 % využívalo formu tzv. sdíleného pracovního místa (job sharing), tedy práci na zkrácený úvazek společně s někým dalším na místě, kde by jinak pracoval jeden zaměstnanec na plný úvazek.
  • Tři čtvrtiny těch, kteří využívali některou z flexibilních forem práce, uvedlo, že jim pracovní flexibilita pomohla sladit práci s osobním životem (4,8 % uvedlo negativní vliv).

Údaje o výzkumu

Data vycházejí z reprezentativního šetření uskutečněného Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, v. v. i. ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i. v květnu a červnu roku 2018. Výběr respondentů proběhl kvótním výběrem ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR ve věku od 18 let (velikost výběru 2300, počet dotázaných 2 068), sběr dat proběhl osobním rozhovorem tazatele s respondentem. Celkový průměr čistého příjmu z hlavního zaměstnání deklarovaného respondenty činil 21 866 Kč (medián 20 000 Kč).

Články z oblasti kvality života