Výsledky nového průzkumu EU-OSHA o bezpečnosti práce

Z nového průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vyplynulo, že jedna třetina pracovníků v EU je vystavena rizikům souvisejícím se změnou klimatu, například extrémnímu horku, extrémním povětrnostním jevům nebo špatné kvalitě ovzduší. 31 % pracovníků je zároveň znepokojeno dopadem environmentálních rizik na jejich bezpečnost a zdraví při práci.

V rámci stejného průzkumu byla také zmíněna řada zdravotních rizik: 37 % respondentů uvedlo, že cítí vyčerpání, 35 % bolesti hlavy a únavu očí, 29 % stres, depresi nebo úzkost a 28 % cítí bolesti pohybového aparátu. Dále 44 % respondentů přiznává, že je vystaveno značnému pracovnímu zatížení. Průzkum také mapuje rizika související s digitalizací a využíváním nových technologií na pracovišti.

Další informace jsou k dispozici na stránkách Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdravít při práci.

Dopady změny klimatu na bezpečnost práce

Jedním z nejvýraznějších nových trendů je vliv klimatických změn na pracovní prostředí. Třetina zaměstnanců (33 %) je již nyní vystavena rizikům, jako je extrémní horko (20 %), znečištěné ovzduší prachem, kouřem či pyly (19 %) nebo extrémní počasí včetně povodní či lesních požárů (9 %). Čeští pracovníci se cítí nejčastěji ohroženi právě horkem (24 %).

Firmy se na nové podmínky postupně adaptují: více než polovina pracovníků (54 %) uvádí, že mají k dispozici technická opatření, jako jsou chladicí systémy, tepelná izolace nebo vhodné osobní ochranné prostředky. Častým řešením je také úprava organizace práce – například flexibilní pracovní doba, častější přestávky nebo rotace úkolů (58 %). O klimatických rizicích je však zaměstnanci konzultováno jen ve čtvrtině pracovišť (25 %).

Digitalizace mění pracovní prostředí

Digitální technologie se staly běžnou součástí práce napříč odvětvími. Devět z deseti pracovníků v EU dnes používá alespoň jedno digitální zařízení, nejčastěji notebook, tablet či smartphone (78 %), následované stolními počítači (61 %). Rostoucí roli hrají také pokročilé technologie – 18 % zaměstnanců pracuje se softwarem nebo nástroji založenými na umělé inteligenci a 13 % používá nositelná zařízení (např. chytré hodinky či senzory pro sledování aktivity či zdravotního stavu).

Digitalizace přináší nové příležitosti, ale i rizika. Téměř polovina pracovníků (48 %) uvádí, že používání digitálních technologií určuje tempo jejich práce; 30 % se kvůli nim cítí izolováno a 28 % vnímá zvýšení pracovního zatížení. Zhruba pětina pracovníků zároveň ztrácí možnost uplatnit své znalosti a dovednosti či rozhodovat o způsobu provádění práce.

Česká republika je v tomto ohledu nicméně na posledním místě: čeští pracovníci jsou si jen málokdy vědomi toho, že by jejich zaměstnavatel využíval digitální technologie k alokaci práce, poskytnutí instrukcí, monitoringu práce apod. Na druhou stranu, Češi jsou také nejméně zasaženi negativními dopady; pouze 40 % cítí, že digitální technologie určují tempo jejich práce a jen 14 % vnímá zvýšení pracovního zatížení.

Psychosociální zátěž a duševní zdraví

Kromě fyzických rizik nabývá na významu také psychosociální zátěž. Více než čtyři z deseti zaměstnanců (44 %) pociťují silný časový tlak nebo pracovní přetížení, třetina (34 %) uvádí nedostatek uznání a odměn za svou práci a 29 % zmiňuje špatnou komunikaci či spolupráci ve firmě.

Otevřenost v otázkách duševního zdraví je stále problematická – 48 % pracovníků se obává, že sdělení psychických obtíží by mohlo negativně ovlivnit jejich kariéru. Přesto se téměř šest z deseti cítí být schopno hovořit o svém duševním zdraví se svým nadřízeným. Více než polovina pracovišť (53 %) již nabízí školení nebo osvětové aktivity zaměřené na dobrou psychickou pohodu a zvládání stresu.

Doporučení pro organizace

• Proaktivní adaptace na klimatická rizika: úpravy pracovních podmínek (stínění, chlazení, flexibilní rozvrh), školení zaměstnanců o práci v horku a zlepšení ventilace.
• Řízení psychosociálních faktorů: otevřená komunikace o duševním zdraví, dostupná psychologická podpora a monitoring pracovního zatížení.
• Bezpečné zavádění digitálních technologií: hodnocení rizik spojených s automatizací a monitoringem, zapojení zaměstnanců do diskuze o dopadech digitalizace.
• Datově podložená rozhodnutí: pravidelné průzkumy spokojenosti a bezpečnosti, aby bylo možné včas identifikovat nové hrozby.

Zdroje

[1] Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (2025). OSH Pulse 2025: Occupational safety and health in the era of climate and digital change. Dostupné z https://osha.europa.eu/sites/default/files/documents/OSH-pulse-2025-climate-digital-change_EN.pdf