Švédsko: začleňování genderového hlediska do prevence psychosociálních rizik
Psychosociální rizika, jako je chronický stres, vysoká emoční zátěž nebo násilí a obtěžování, se často neprojevují stejně u všech zaměstnanců. Velkou roli hraje to, v jakých sektorech lidé pracují, jaké úkoly vykonávají a jak jsou nastavené pracovní podmínky. Případová studie Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ze Švédska ukazuje, jak lze využít zohledňování hledisek mužů a žen (tzv. gender mainstreaming) jako praktický přístup, který pomáhá odhalit i méně viditelné zdroje stresu a cíleně upravit organizaci práce tak, aby byla dlouhodobě udržitelná.
Celá případová studie je k dispozici na https://osha.europa.eu/cs/publications/sweden-gender-mainstreaming-prevent-psychosocial-risks.
Zohledňování hledisek mužů a žen pro prevenci psychosociálních rizik
Gender mainstreaming znamená, že se perspektiva pohlaví promítá do běžných procesů řízení BOZP a do hodnocení rizik, a to průběžně, nikoli jen jako jednorázová iniciativa. V praxi jde především o to, dívat se na pracovní podmínky v sektorech a profesích, kde převažují ženy nebo muži, a ptát se, zda neexistují systémové rozdíly v zátěži, kontrole nad prací, podpoře a expozici psychosociálním rizikům.
Švédská zkušenost vychází z dlouhodobé tradice práce s organizačním a sociálním pracovním prostředím a z důrazu na odpovědnost zaměstnavatele za prevenci špatného zdraví a úrazů. Podle případové studie byla Švédská inspekce práce a pracovního prostředí pověřena posílit prevenci rizik souvisejících s rozdíly v pohlaví. Opatření se zaměřila na praxi inspekcí a na podporu zaměstnavatelů v sektorech, kde převažují ženy, například sociální péče, zdravotnictví a domácí péče. Důraz byl na kombinaci školení inspektorů, cílených inspekčních programů a tvorby nástrojů a metodik, které pomáhají zaměstnavatelům vidět rozdíly v pracovních podmínkách a včas zachytit psychosociální rizika.
Za důležité se považovalo i to, že vyšší expozice žen vyhoření, nemocem z povolání nebo muskuloskeletálním potížím často souvisí s odlišnými typy úkolů, monotónností práce, opakovanými pohyby, kombinací fyzické a emoční zátěže a častým kontaktem s veřejností. Klíčové je tedy neřešit problém jako individuální selhání, ale jako otázku designu práce a řízení zátěže.
Nástroje, které pomáhají odhalit skrytý stres
Případová studie popisuje několik praktických nástrojů a přístupů. Jedním z nich je online sebehodnoticí nástroj, který pokládá otázky zaměřené na rozdíly v pracovních podmínkách v sektorech s převahou žen a mužů, a to například v oblasti komunikace, vedení, pracovních podmínek a dostupnosti zdrojů. Zmiňuje se také přístup k podpoře reflexe a analýzy toho, jak se podmínky dané rozdíly v pohlaví promítají do pracovního prostředí a zátěže. Důraz je na to, že takové hodnocení rizik pomáhá zachytit stresory, které jsou jinak normalizované a zůstávají dlouho mimo pozornost.
Praktická doporučení se týkají například zvyšování variability práce a ergonomie v činnostech, kde se častěji objevuje repetitivní práce a nevhodné pracovní polohy, a také podpory smíšenějších pracovišť. Tyto kroky jsou popisované jako opatření, která mohou snížit absenci, rizika obtěžování a násilí a podpořit výkon týmů.
Jako úspěšné se uvádí přístup založený na datech, podložený výzkumem a pravidelným vyhodnocováním, dále politický závazek k gender mainstreamingu a dlouhodobé investice do kapacit inspekce práce. Důležitá byla také role sociálních partnerů, kteří vytvořili síť kontaktů pro témata BOZP, genderu a diverzity a podporovali sdílení zkušeností. Přenositelnost spočívá zejména v tom, že mnoho zemí má genderově segregovaný trh práce, a tedy i systematické rozdíly v expozici rizikům. Švédský přístup ukazuje, jak tyto rozdíly zviditelnit a promítnout do inspekcí, hodnocení rizik a do konkrétních organizačních změn.
Z pohledu zaměstnavatele je důležité nezůstat u jednoho opatření pro všechny, ale zamyslet se nad kumulací zátěže, kdo má nejméně kontroly nad prací, kde chybí podpora a jak se pracovní podmínky liší mezi rolemi a týmy.
Zdroje
- EU-OSHA. Sweden: gender mainstreaming to prevent psychosocial risks (PDF). Dostupné z: osha.europa.eu
Články z oblasti kvality života
Vyhoření, 2. část: co může udělat zaměstnavatel
Předchozí článek zaměřený na vyhoření vysvětlil, jak může člověk rozpoznat blížící se vyhoření a jak postupovat, když už únava…
Výsledky nového průzkumu EU-OSHA o bezpečnosti práce
Z nového průzkumu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) vyplynulo, že jedna třetina…
Význam rovnováhy mezi pracovním a osobním životem zaměstnanců pro zaměstnavatele
V dnešním rychle se rozvíjejícím pracovním prostředí hledají firmy rovnováhu mezi vyšší produktivitou a udržitelným pracovním…