Dopady covid-19 na kvalitu pracovního života v ČR

Stáhnout článek v PDF (385.77 kB)

Pandemie covid-19 zapříčinila ztrátu zaměstnání, pokles příjmu a všeobecně vyšší pracovní nejistotu pro výraznou část pracujících lidí v České republice. V tomto článku se věnujeme četnosti těchto dopadů a také důsledkům pro kvalitu pracovního života.

Celý recenzovaný článek

Úvod

Pandemie covid-19 zasáhla v roce 2020 celý svět nevídaným způsobem v oblasti zdraví, sociálního života a ekonomiky, která se v důsledku řady protipandemických opatření v mnoha oblastech na určitý čas v podstatě zastavila. Ze dne na den se změnily životy pracujících, kteří navzdory později přijatým vládním opatřením podporujících zaměstnanost přišli o práci, nebo se jim jinak snížil příjem.

Průzkumy ukazují, že z globálního hlediska bylo v roce 2020 odpracováno o 8,8 % hodin méně (v ČR 4,3 %) než obvykle, přičemž nejhůře zasažený byl sektor ubytování a pohostinství, ženy, mladí lidé a živnostníci.[1] Kvůli neúměrnému dopadu pandemie na rizikové skupiny obyvatelstva se prohloubily stávající socioekonomické nerovnosti; u lidí, kteří se již nacházeli v nejisté situaci, se dále prohloubily potíže vystačit s příjmem, mimo jiné proto, že práce, které zastávali, byly více ohrožené z hlediska jistoty zaměstnání a příjmu. Celková míra spokojenosti se životem se v průběhu pandemie dále zhoršila a mezi létem 2020 a jarem 2021 poklesla v průměru o celých 20 % z 6,6 na 5,3 na stupnici 1-10.[2]

Pro mnoho dalších se stalo jejich běžné místo výkonu práce nedostupné a, kde to bylo možné, museli přejít na (střídavou) práci z domova, ačkoli k tomu často neměli ani dostatečné pracovní vybavení, ani adekvátně upravené místo pro práci doma. Ačkoli před pandemií pracovalo částečně z domova jen necelých 5 % pracujících v České republice,[3] během prvních měsíců pandemie (březen-květen 2020) toto číslo stouplo na 30 % a i začátkem roku 2021 se pohybovalo okolo 22 %.[4] Ačkoli pracující z domova často vykazují vyšší produktivitu a spokojenost s prací, práce z domu mnohé odsuzuje ke značné míře izolace od ostatních, což se může negativně podepsat na jejich psychickém zdraví.[5]

V tomto výzkumu jsme sledovali dopady covid-19 na kvalitu pracovního života v České republice na základě populačně reprezentativních dat od více než 2000 pracujících. Celý článek je k dispozici v časopisu JOSRA [link].

Poznatky výzkumu

Dopady covid-19 nebyly v pracující populaci rozprostřeny rovnoměrně. V podstatě jediná kategorie, kde nejsou v tomto ohledu patrné rozdíly, je pohlaví, kde muži i ženy byly zasaženi do obdobné míry. Z hlediska věku byli nejhůře postiženi nejmladší a nejstarší pracovníci, kde u první skupiny došlo ve větší míře ke ztrátě zaměstnání nebo poklesu hodin (tato skupina také vykazuje nejnižší celkovou kvalitu pracovního života, nicméně to je dlouhodobě platný trend) a u nejstarších došlo častěji k poklesu příjmu. Pracujícím mezi 25 a 34 lety se naopak nejčastěji naskytla možnost práce z domova a zdaleka nejčastěji začali využívat nové technologie.

Tabulka: Dopady covid-19 (% pracujících v České republice)

Ztráta/pokles…

Práce z domu

Kategorie

 

Příjem

Práce

Úvazek

Hodiny

Výlučně

Střídavě

Pohlaví

Muž

22

3

4

17

10

21

Žena

23

3

6

17

7

22

Věk

15-24

19

10

6

21

9

20

25-34

19

5

5

16

15

31

35-44

22

4

6

16

9

23

45-54

25

2

4

19

5

16

55+

24

2

5

17

7

16

Povolání v hlavním zaměstnání

1 – Zemědělství

13

3

1

15

1

1

2 – Obsluha

18

1

4

16

1

3

3 – Řemeslníci

24

3

4

20

2

6

4 – Služby

25

2

8

19

3

8

5 – Úředníci

18

3

5

15

11

30

6 – Odborníci

24

4

5

18

10

34

7 – Specialisté

24

3

6

15

21

41

8 – Řídící

27

4

2

20

21

23

Zaměstnání

1 – Zaměstnanec

16

3

3

13

8

22

2 – Živnostník

56

6

14

37

13

19

Typ smlouvy

1 – Na neurčito

16

1

3

13

8

22

2 – Na určito

21

9

6

16

10

23

 

Ztráta příjmu nebo zaměstnání se podepsaly na celkové kvalitě pracovního života. Po očištění dat o vliv personálních faktorů (věk, pohlaví, příjem apod.) ti, kterým poklesl příjem, ztratili zaměstnání nebo se jim snížil úvazek, vykazovali v průměru o 7-9 % nižší kvalitu pracovního života. Naopak ti, kteří mohli nově začít pracovat z domu, ať už z části, nebo plně, vykazovali o 2-3 % vyšší kvalitu pracovního života.

Dopady COVID-19 na kvalitu pracovního života v ČR

Jak bývá časté u událostí s negativním vlivem napříč populací, rizikové skupiny, které už před pandemií trpěly nedostatkem příjmu, nejistotou v zaměstnání nebo nízkou kvalitou (pracovního) života, byly pandemií zasaženy nejvíce. Je proto nutné tyto skupiny obyvatel brát přednostně v potaz při navrhování pomocných a nápravných opatření.

-

[1] Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization). (2021). ILO Monitor: covid-19 and the world of work. Seventh edition.

[2] Eurofound. (2021). Living, working and COVID-19 datatset. Dostupné online z https://www.eurofound.europa.eu/cs/data/covid-19/quality-of-life. Navštíveno 14. 08. 2021.

[3] Eurostat (Statistical Office of the European Communities). (2021). Employed persons working from home as a percentage of the total employment, by sex, age and professional status (%) (lfsa_ehomp). Lucembursko: Eurostat.

[4] PAQ Research. (2021). Jak často se během pandemie využívá práce z domova? Dostupné online z https://zivotbehempandemie.cz/home-office. Navštíveno 14. 08. 2021.

[5] Bloom, N., Liang, J., Roberts, J., & Ying, Z. J. (2015). Does working from home work? Evidence from a Chinese experiment. The Quarterly Journal of Economics, 130(1), 165-218.

Články z oblasti kvality života