Dopady covid-19 na kvalitu pracovního života v ČR
Pandemie covid-19 zapříčinila ztrátu zaměstnání, pokles příjmu a všeobecně vyšší pracovní nejistotu pro výraznou část pracujících lidí v České republice. V tomto článku se věnujeme četnosti těchto dopadů a také důsledkům pro kvalitu pracovního života.
Úvod
Pandemie covid-19 zasáhla v roce 2020 celý svět nevídaným způsobem v oblasti zdraví, sociálního života a ekonomiky, která se v důsledku řady protipandemických opatření v mnoha oblastech na určitý čas v podstatě zastavila. Ze dne na den se změnily životy pracujících, kteří navzdory později přijatým vládním opatřením podporujících zaměstnanost přišli o práci, nebo se jim jinak snížil příjem.
Průzkumy ukazují, že z globálního hlediska bylo v roce 2020 odpracováno o 8,8 % hodin méně (v ČR 4,3 %) než obvykle, přičemž nejhůře zasažený byl sektor ubytování a pohostinství, ženy, mladí lidé a živnostníci.[1] Kvůli neúměrnému dopadu pandemie na rizikové skupiny obyvatelstva se prohloubily stávající socioekonomické nerovnosti; u lidí, kteří se již nacházeli v nejisté situaci, se dále prohloubily potíže vystačit s příjmem, mimo jiné proto, že práce, které zastávali, byly více ohrožené z hlediska jistoty zaměstnání a příjmu. Celková míra spokojenosti se životem se v průběhu pandemie dále zhoršila a mezi létem 2020 a jarem 2021 poklesla v průměru o celých 20 % z 6,6 na 5,3 na stupnici 1-10.[2]
Pro mnoho dalších se stalo jejich běžné místo výkonu práce nedostupné a, kde to bylo možné, museli přejít na (střídavou) práci z domova, ačkoli k tomu často neměli ani dostatečné pracovní vybavení, ani adekvátně upravené místo pro práci doma. Ačkoli před pandemií pracovalo částečně z domova jen necelých 5 % pracujících v České republice,[3] během prvních měsíců pandemie (březen-květen 2020) toto číslo stouplo na 30 % a i začátkem roku 2021 se pohybovalo okolo 22 %.[4] Ačkoli pracující z domova často vykazují vyšší produktivitu a spokojenost s prací, práce z domu mnohé odsuzuje ke značné míře izolace od ostatních, což se může negativně podepsat na jejich psychickém zdraví.[5]
V tomto výzkumu jsme sledovali dopady covid-19 na kvalitu pracovního života v České republice na základě populačně reprezentativních dat od více než 2000 pracujících. Celý článek je k dispozici v časopisu JOSRA [link].
Poznatky výzkumu
Dopady covid-19 nebyly v pracující populaci rozprostřeny rovnoměrně. V podstatě jediná kategorie, kde nejsou v tomto ohledu patrné rozdíly, je pohlaví, kde muži i ženy byly zasaženi do obdobné míry. Z hlediska věku byli nejhůře postiženi nejmladší a nejstarší pracovníci, kde u první skupiny došlo ve větší míře ke ztrátě zaměstnání nebo poklesu hodin (tato skupina také vykazuje nejnižší celkovou kvalitu pracovního života, nicméně to je dlouhodobě platný trend) a u nejstarších došlo častěji k poklesu příjmu. Pracujícím mezi 25 a 34 lety se naopak nejčastěji naskytla možnost práce z domova a zdaleka nejčastěji začali využívat nové technologie.
Tabulka: Dopady covid-19 (% pracujících v České republice)
|
Ztráta/pokles… |
Práce z domu |
||||||
|
Kategorie |
|
Příjem |
Práce |
Úvazek |
Hodiny |
Výlučně |
Střídavě |
|
Pohlaví |
Muž |
22 |
3 |
4 |
17 |
10 |
21 |
|
Žena |
23 |
3 |
6 |
17 |
7 |
22 |
|
|
Věk |
15-24 |
19 |
10 |
6 |
21 |
9 |
20 |
|
25-34 |
19 |
5 |
5 |
16 |
15 |
31 |
|
|
35-44 |
22 |
4 |
6 |
16 |
9 |
23 |
|
|
45-54 |
25 |
2 |
4 |
19 |
5 |
16 |
|
|
55+ |
24 |
2 |
5 |
17 |
7 |
16 |
|
|
Povolání v hlavním zaměstnání |
1 – Zemědělství |
13 |
3 |
1 |
15 |
1 |
1 |
|
2 – Obsluha |
18 |
1 |
4 |
16 |
1 |
3 |
|
|
3 – Řemeslníci |
24 |
3 |
4 |
20 |
2 |
6 |
|
|
4 – Služby |
25 |
2 |
8 |
19 |
3 |
8 |
|
|
5 – Úředníci |
18 |
3 |
5 |
15 |
11 |
30 |
|
|
6 – Odborníci |
24 |
4 |
5 |
18 |
10 |
34 |
|
|
7 – Specialisté |
24 |
3 |
6 |
15 |
21 |
41 |
|
|
8 – Řídící |
27 |
4 |
2 |
20 |
21 |
23 |
|
|
Zaměstnání |
1 – Zaměstnanec |
16 |
3 |
3 |
13 |
8 |
22 |
|
2 – Živnostník |
56 |
6 |
14 |
37 |
13 |
19 |
|
|
Typ smlouvy |
1 – Na neurčito |
16 |
1 |
3 |
13 |
8 |
22 |
|
2 – Na určito |
21 |
9 |
6 |
16 |
10 |
23 |
|
Ztráta příjmu nebo zaměstnání se podepsaly na celkové kvalitě pracovního života. Po očištění dat o vliv personálních faktorů (věk, pohlaví, příjem apod.) ti, kterým poklesl příjem, ztratili zaměstnání nebo se jim snížil úvazek, vykazovali v průměru o 7-9 % nižší kvalitu pracovního života. Naopak ti, kteří mohli nově začít pracovat z domu, ať už z části, nebo plně, vykazovali o 2-3 % vyšší kvalitu pracovního života.
Jak bývá časté u událostí s negativním vlivem napříč populací, rizikové skupiny, které už před pandemií trpěly nedostatkem příjmu, nejistotou v zaměstnání nebo nízkou kvalitou (pracovního) života, byly pandemií zasaženy nejvíce. Je proto nutné tyto skupiny obyvatel brát přednostně v potaz při navrhování pomocných a nápravných opatření.
-
[1] Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization). (2021). ILO Monitor: covid-19 and the world of work. Seventh edition.
[2] Eurofound. (2021). Living, working and COVID-19 datatset. Dostupné online z https://www.eurofound.europa.eu/cs/data/covid-19/quality-of-life. Navštíveno 14. 08. 2021.
[3] Eurostat (Statistical Office of the European Communities). (2021). Employed persons working from home as a percentage of the total employment, by sex, age and professional status (%) (lfsa_ehomp). Lucembursko: Eurostat.
[4] PAQ Research. (2021). Jak často se během pandemie využívá práce z domova? Dostupné online z https://zivotbehempandemie.cz/home-office. Navštíveno 14. 08. 2021.
[5] Bloom, N., Liang, J., Roberts, J., & Ying, Z. J. (2015). Does working from home work? Evidence from a Chinese experiment. The Quarterly Journal of Economics, 130(1), 165-218.